Obsah

Bieńkowice

Obec se může pochlubit nejstarší funkční kovárnou a bohatě vybaveným muzeem kovářství, a to vše díky rodině Socha. Jak praví tradice, vše začalo Jankem Sochou, původem od Krakowa, který v roce 1683 šel k Vídni s králem Sobieským. Když polská armáda postavila tábor na poli u Ratiboře, v Bieńkovicích poznal dívku, do které se tak zamiloval, že jí slíbil rychlý návrat. Po vídeňském vítězství nad Turky svůj slib dodržel. Přijel nad Cynu, oženil se s milovanou dívkou, dočkal se syna Andrzeja a jelikož byl kovářem, založil v Bieńkovicích kovárnu. Bylo to roku 1702. Od těch dob se Sochovi trvale zabývají touto profesí. Po zmíněném Jankovi to byl jeho syn Andrzej a následně František, Urban, Antoni i Jan. V roce 1910 přišel na svět Alois Socha, kovář sedmé generace. Jeho syn Jan i vnuk Robert udržují rodinnou tradici. Nadále kovají železo ve staré kovárně (ta současná zděná vznikla v roce 1840 na místě původní dřevěné) a u domu založili rovněž muzeum kovářství. Nikde jinde v Polsku není možné vidět tolik kovářských památek spojených s touto profesí.